Typy a varianty předmětů

Tajemník » Předměty » Úvod k programu Tajemník » Typy a varianty předmětů

Program TAJEMNÍK kromě jiného umožňuje podrobné zpracování předmětů včetně zachování variant předmětů v různých školních letech. To umožňuje, aby se stejný předmět v různých letech třeba různě jmenoval, nebo se lišil examinací či rozsahem výuky. V programu TAJEMNÍK lze také zakládat tzv. fiktivní předměty (malé a velké skupiny), které jsou určené např. pro kontroly. A to jak pro kontroly při zápisu povinností studentům, tak pro kontroly plnění povinností studentů.

Předměty evidované v programu TAJEMNÍK jsou

skutečné předměty. Jsou to předměty, které se skutečně vyučují, jsou obsaženy v Seznamu přednášek, vystavují se na webu atd.
pomocné předměty. Tyto předměty slouží pro zpřesnění evidence povinností studenta a patří sem např. předměty typu přidělené body, hodnocení doktoranda.
fiktivní předměty – malé a velké skupiny

Pro rozlišení skutečných předmětů od ostatních slouží atribut Neveřejný předmět, který se fiktivním předmětům nastavuje automaticky a u ostatních předmětů ho lze nastavit.

Kód předmětu:

Každý předmět má kód, který musí splňovat určitá pravidla:

kód smí obsahovat jen písmena A až Z a číslice 0 až 9. Na UK mají předměty prefix podle fakulty. Je zvykem, že malá skupina začíná (po prefixu) znakem #, velká skupina znakem $.
kód musí být 4 až 10 znaků dlouhý (včetně prefixu na UK)
musí obsahovat alespoň jednu číslici (nebo znak # nebo $)
je-li kód čtyřmístný, musí obsahovat alespoň jedno písmeno

Na některých školách (fakultách) kód částečně generuje počítač.

Skutečné předměty:

Předměty zapsané studentům mohou mít tyto výsledky:

- (pomlčka) = nic
Z = započteno
Známka 1 až 4 nebo A až F
U = uznáno
S = splnil
N = nesplnil (u zápočtu pro odlišení, kdo ho nesložil od tech, kteří nic nedělali)
P = prospěl

Typy examinace a možné výsledky:

- (bez examinace): výsledek – (pomlčka)
Zápočet (Z): výsledek -, N, Z, U, S
Zkouška (Zk), zkouška bez výuky, klasif. zápočet (KZ), státnice (1SZ, 2SZ, 3SZ), diplom. práce (dipl): výsledek -, 1 až 4, U, S
Zápočet+zkouška (Z+Zk), zápočet a nepovinná zkouška (Z+(Zk)): výsledek -, N, Z, 1 až 4, U, S
Kolokvium+zkouška (Kv+Zk): výsledek -, N, P, 1 až 4, U, S
Klauzurní práce (KLP), rigorozní zkouška (RZ), rigorozní práce (rigo), disertační práce (dise), jiné (jiné), kolokvium (Kv): výsledek -, N, P, U, S
Hodnocení doktorandů (hodn): výsledek -, A, B, C

Některé školy vyplňují výsledky A až F (místo 1 až 4).

Typ examinace zkouška bez výuky. Předmět s tímto typem examinace je povolen jako jednosemestrální. Za splnění předmětu lze přidělit body. Je určen pro souborné zkoušky a podobné zkoušky, které nejsou spojeny s výukou, např. jazyková zkouška apod.

Za předměty s examinací SZ, diplomová práce a dizertační práce nelze přidělit body za splnění a nelze jim zadat výuku.

Typ examinace se vybírá z velkého číselníku:

Pokud má fakulta předdefinované standardně používané kódy examinace, při výběru z číselníku se zobrazí pouze tyto kódy. Lze to poznat tak, že je v dolní části číselníku zaškrtnuta volba Jen nejpoužívanější záznamy.
Vybere-li se kód, který nepatří mezi standardně používané kódy, program na toto upozorní při ukládání předmětu. Takový kód může uložit pouze uživatel s rolí Tajemník-správce - po upozornění na nestandardní kód a dotazu, zda se má tento kód i přesto použít. Uživatelé ostatních tajemnických rolí mohou uložit jen kódy označené jako Jen nejpoužívanější záznamy.
Nejsou-li žádné standardně používané kódy nadefinované, jsou povoleny a nabízí se všechny kódy typu examinace.

Pomocné předměty typu přidělené body:

Nemusejí být přímo součástí kontrol, ale umožňují, aby byly v kreditním systému studentům dorovnány body na obvyklý počet, když nastoupí na školu přestupem odjinud do vyššího ročníku a jiné nestandardní akce měnící individuálně počet získaných bodů. Předměty typu přidělené body smí zadávat a opravovat role Tajemník-koordinátor, Tajemník-studijní a Tajemník-správce.

Jsou to jednosemestrální předměty, bez examinace, s nulovými body. Měly by mít nastaven atribut Lze zapisovat opakovaně, aby bylo možno jednomu studentovi předmět zapsat víckrát. Měly by to být neveřejné předměty. Obvykle to bývá předmět zapisovatelný do obou semestrů.

Použití:

Po zápisu předmětu typu přidělené body studentovi v programu STUDENT, je předmět okamžitě splněn, protože nemá žádnou examinaci. Je to jeden z typů předmětu, kde referentka může změnit body získané za předmět. Referentka tedy nastaví, kolik bodů navíc student získal. Lze nastavit i záporné body, tedy studentovi ubrat body.

Typy přidělených bodů:

přidělené body – použijí se tehdy, je-li potřeba srovnat získané body studenta a nezáleží na tom, zda jsou to body za povinné, PV nebo V předměty.
body za TV – používá se k dorovnání bodů za tělocviky.
body k předmětu – to jsou body ke konkrétnímu předmětu, je-li např. stanoveno, že student může za předmět získat více bodů, rozhodne-li vyučující, že ho splnil výtečně (např. za nějakou práci).
přidělené body za povinné předměty
přidělené body za povinně volitelné předměty
přidělené body za volitelné předměty

Předměty za P, PV a V předměty se použijí hlavně u kreditních studentů na UK. Když bude potřeba zadat studentům nějaké přidělené body, tak bude na první pohled jasné, že to jsou body za povinné, povinně-volitelné nebo volitelné předměty.

Kontrola na konci roku a krácení kreditů za volitelné předměty na UK u kreditních studentů: Kredity získané za předměty typu "přidělené body za P" a "přidělené body za PV" se při výpočtu automaticky započtou jako kredity získané za P+PV předměty. Nedávejte tedy předměty "přidělené body" do malé skupiny v bloku povinných nebo povinně-volitelných předmětů !!!

Malé skupiny

Malá skupina je výčet předmětů (skutečných nebo jiných malých skupin). Každý předmět malé skupiny má své lokální ohodnocení (lokální body). Celá skupina má minimální limit pro splnění skupiny.

Poznámka: Lokální body u jednotlivých předmětů malé skupiny nijak nesouvisejí se skutečnými body (kredity), které jsou přiřazeny skutečným předmětům za splnění povinnosti

Vyhodnocování malé skupiny při kontrolách:

Při vyhodnocování, zda je malá skupina splněna, se sečtou lokální body z těch předmětů malé skupiny, které student splnil. Nemá-li student předmět splněn, ale má splněn předmět, který je s ním záměnný, bere se předmět také jako splněný. Je-li součet lokálních bodů ze splněných předmětů stejný nebo větší než limit pro splnění skupiny, pak student malou skupinu splnil.

Pomocí lokálního ohodnocení předmětů v malých skupinách a toho, že prvkem skupiny může být opět malá skupina lze modelovat např.

Disjunkci – všem předmětům skupiny dám ohodnocení 1, minimum je jedna
Složitější podmínky, např. buď oba předměty A a B, nebo všechny tři předměty C, D a E

Použití malých skupin u předmětů jako rekvizit předmětů:

prerekvizita – co musí být splněno před zápisem předmětu
korekvizita – mírnější forma prerekvizit. Co musí být splněno nebo alespoň zapsáno současně
neslučitelnost – nesymetrická relace daná výčtem. Je-li u předmětu A uveden jako neslučitelný předmět B, nelze si zapsat předmět A, je-li předmět B již splněn, nebo je současně zapsán. Je-li mezi předměty vztah těžší – lehčí, je těžší uvedena jako neslučitelná u lehčí.
záměnnost – nesymetrická relace daná výčtem. Říká, kterými předměty může být splnění tohoto předmětu nahrazeno

Použití malých skupin pro kontroly plnění povinností studentů a v definování doporučeného průběhu studia:

Malou skupinu lze použít i při kontrolách plnění povinností studentů. A to jak pro kontrolu, zda má student splněnu povinnou část výuky, tak pro kontrolu volitelných částí výuky, (např. zda má splněný určený počet předmětů z nějaké skupiny). Také se používají pro definování povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů.

Použití malých skupin pro generování povinností studentům:

Malou skupinu lze použít pro generování povinných částí studijních plánů studentům. Místo toho, aby se v blocích přímo zadávaly jednotlivé předměty, zadá se pouze jeden fiktivní předmět – malá skupina, která byla vytvořena v programu TAJEMNÍK. Při vlastním generování se malá skupina "rozbalí" a studentovi jsou zapsány skutečné předměty.

Velké skupiny

Velká skupina je dána atributy, které určují předměty, které do ní patří. Do velké skupiny patří všechny předměty, které mají vyplněné všechny atributy velké skupiny. Velké skupiny se používají pro kontroly plnění povinností

Vyhodnocování velké skupiny při kontrolách:

Při vyhodnocování, zda je velká skupina splněna, se sečtou skutečné body za splnění předmětu z těch splněných předmětů, které mají nastaveny všechny atributy velké skupiny. Velké skupiny nemohou mít ohodnocení předmětů skupiny, protože se vlastně neví, které předměty tam patří. Jejich členy se stanou i předměty zavedené v budoucnosti, které budou mít stejné atributy. Proto se pro vyhodnocení velké skupiny používají skutečné body předmětů.

Poznámka: Minimální i maximální zisk za skupinu není přímo součástí velké skupiny, ale zadává se až v kontrolách. Je to proto, že různé skupiny studentů (obory apod.) mohou mít rozdílné požadavky na body získané za stejnou velkou skupinu.

Body za splnění

U skutečných předmětů lze zadávat body a kredity, které student získá za splnění. Body nemusí škola vůbec používat, ale vyplňování bodů u předmětů umožní některé kontroly, které jinak nelze provést. Na UK se pro kreditní studenty používají EKredity, jinak se používají body.

body za splnění semestru. Používají se při kontrole, zda student studuje dostatečně intenzivně, tedy při kontrole, zda dosáhl od počátku studia určitého počtu bodů. Do součtu bodů se započítávají body za splnění semestru ze všech splněných semestrů povinností studenta. U jednosemestrálních předmětů nevzniká žádný problém, protože splněním semestru je splněn celý předmět. U dvousemestrálních předmětů stačí pro to, aby se do součtu bodů započítaly body za splnění prvního semestru, splnit první semestr předmětu a ne celý předmět. U dvousemestrálních předmětů, které nemají v prvním semestru žádnou examinaci (a jsou tedy splněny pouhým zápisem) nebo mají examinaci podstatně lehčí než ve druhém semestru, je lepší do prvního semestru dát nula bodů za splnění a všechny body za splnění dát až do druhého semestru předmětu (tedy po splnění celého předmětu). Zabrání to tomu, aby student získával zadarmo body.
body za splnění celého předmětu. Může to být součet bodů za semestry předmětu, ale nemusí. Tyto body se používají při kontrole podle velké skupiny. Započítávají se body ze splněných povinností (celých předmětů).

Varianty předmětů

Umožňují vývoj předmětu v čase. Nově založený předmět má platnost od školního roku, pro který se zakládá. Předměty, které mají platit "odjakživa", platí od založení Karlovy Univerzity, tedy od školního roku 1348/1349. Platnost nového předmětu je do školního roku 9999. Změní-li se některé údaje o předmětu (např. se předmět přesune ze zimního do letního semestru, nebo se změní typ examinace apod.), není třeba předmět rušit a zakládat nový. Údaje lze změnit a tím se automaticky vytvoří nová varianta předmětu platná od daného školního roku do roku 9999. Údaje o původní variantě zůstanou zachovány, pouze platnost původní varianty skončila v minulém roce. Pro každý školní rok platí právě jedna varianta předmětu.

Údaje o předmětu jsou uloženy ve více tabulkách. Některé tabulky mají varianty (stejně jako základní údaje o předmětu). Kromě vlastního předmětu jsou variantní údaje o rekvizitách předmětu, o atributech předmětu a o předmětech malé skupiny.

Předmět se vždy použije ve správné variantě. Bude-li např. referentka dodatečně studentovi zapisovat předměty do starých školních let, zapíše se správná, tedy tehdy platná varianta předmětu a při zápisu se budou kontrolovat tehdy platné rekvizity předmětu. Když bude dodatečně do starého školního roku zapisovat podle malé skupiny, zapíší se předměty, které tvořily tuto skupinu v roce, do kterého se zapisuje. Také název již zapsaných předmětů se bude ukazovat i tisknout správný, tedy ten, který platil v roce, ve kterém je předmět zapsán.